Jak zaběhnout nádrž aneb co jest nitrifikační cyklus

Koupili jste si nové akvárko, napustili vodou a umístili do něj ihned rybky? Po pár dnech ležely v nádrži mrtvé? S největší pravděpodobností jste vynechali tzv. „záběh“ akvária, který je nutný.

Exkrementy a moč ryb, nespotřebované krmivo a odumřelé části rostlin tvoří v akváriu čpavek (amoniak), který je pro rybky velice nebezpečný. V zaběhnuté nádrži (nejvíce ve filtrační náplni a na povrchu substrátu) je usazena kolonie užitečných bakterií, které čpavek rozloží (sežerou a přemění) na stále toxické dusitany. Dusitany jsou poté přeměněny další kolonií bakterií na nejméně škodlivé dusičnany. Ty už ovšem žádné bakterie nepozřou a tak je je potřeba alespoň jednou za týden odstranit pomocí výměny vody. Takže pro ryby představuje čpavek a dusitany velké nebezpečí, ale bakteriím slouží jako žrádlo. Množství těchto škodlivých látek ve vodě se udává nejčastěji v jednotkách ppm (parts per million). Univerzální pravidlo je, že chceme ve vodě 0 ppm čpavku, 0 ppm dusitanů a méně jak 60 ppm dusičnanů. V případě dusičnanů ovšem nemusíme být plně exaktní, znám i případy, kdy nádrž měla 100 ppm a údajně citlivé osazenstvo nádrže se mělo dobře a prosperovalo. Čpavek, dusitany a dusičnany jsou také skvělým zdrojem živin pro rostlinky, takže je vhodné osadit nádrž živou zelení (zde článek o nenáročných rostlinkách). Právě jsme si popsali zjednodušeně nitrifikační cyklus, který v akváriu neustále probíhá instatně. Tedy jakmile se objeví čpavek, okamžitě nastoupí první kolonie bakterií, která ho přemění na dusitany. Poté okamžitě nastoupí druhá kolonie bakterií, která dusitany přemění na dusičnany. Kdybychom bakterie neměli, tak rybka trpí, protože k žádnemu instantnímu rozkladu nebezpečných látek nedojde.

Přinesli jste si domů rybky, umístili do nádrže a nakrmili. To je sice fajn, ale nádrž zatím nemá vytvořené žádné užitečné nitrifikační bakterie (ty se všechny vytvoří během 3 a více týdnů v tzv. „záběhu“ nádrže) a ryby budou trpět, protože jídlo a exkrementy vytvoří čpavek, který je velice nebezpečný. Rybky tedy neumístíme do nádrže hned, ale až tehdy, kdy je v nádrži dostatečné množství užitečných bakterií, které přemění instantně jak čpavek, tak dusitany na dusičnany!

Mezi akvaristy existuje několik způsobů „záběhu“ nádrže.

1) Metoda přidej pár rybek a čekej

Tato metoda je mezi old school akvaristy stále oblíbená. V podstatě se hned na začátku umísti do nádrže pár ryb, které produkují spolu se žrádlem čpavek. Rybkám ovšem náhlý nárůst čpavku a posléze dalších nebezpečných látek nedělá dobře a trpí, jelikož zatím není v nádrži potřebné množství bakterií, které by tyto látky zkonzumovali. Pro mě morbidní metoda, kterou nebudu nikdy zkoušet.

2) Metoda přidej žrádlo (bez ryb v nádrži)

Šetrnější metoda, při které netrpí rybky. V pravidelných intervalech (jednou za 2 dny) přikrmujeme prázdné akvárium žrádlem, které se rozloží a začne uvolňovat čpavek, který se časem (až se vytvoří první skupina užitečných bakterií) přemění na dusitany a ty posléze na dusičnany.

3) Metoda použij čpavkovou vodu (bez ryb v nádrži)

Šetrná a exaktní metoda bez rybek v nádrži. Budete ovšem potřebovat čpavkovou vodu. V podstatě přidáte do akvária požadované množství čpavku hned na začátku a tím urychlíte celý proces. Pokud chcete umístit do akvária větší počet ryb, je to nejvhodnější metoda, jelikož přesně víte, kolik čpavku přidáte. Čím více čpavku, tím více nitrifikačních bakterií a tím více můžeme do nádrže poté umístit ryb.

4) Metoda použij filtrační hmotu ze zaběhnutého akvária

Pokud máte nějakého kamaráda akvaristu, můžete ho poprosit, aby Vám dal filtrační náplň z jeho už zaběhlého akvária, která obsahuje nitrifikační bakterie. Tak v podstatě docílíte instantního „záběhu“.

Během výše zmíněných metod záběhu budete potřebovat i testovací sadu, která změří, kolik amoniaku, dusitanů a dusičnanů ve vodě aktuálně máme. O jednom z kitů jsem psal například zde.

Jak zaběhnout akvárium krok za krokem pomocí čpavkové vody

Nyní popíšu trošku detailněji 3. metodu, kterou jsem při založení posledního akvária s krevetkami použil. Budeme potřebovat čpavkovou vodu a testovací kit. Spočítejte si během naplňování nádrže, kolik v ní máte litrů vody, jelikož podle litrů a % čpavku ve čpavkové vodě budete dávkovat. Chceme docílit, abychom v nádrži udrželi vždy zhruba 2 ppm amoniaku (stejné množství i s použitím metody #2). Já do mé 22litrové nádrže aplikoval 0,15 ml čpavkové vody (24 – 25 procentní) za pomoci stříkačky s jehlou pro získání 2 ppm.  Existují i kalkulačky, které přesně spočítají, kolik čpavku do vody přidat. Jednu najdete zde.

Aplikovali jsme tedy 2ppm čpavku a nyní čekáme (zhruba 3 dny a více), dokud nezačne klesat. Jakmile začne klesat (já vždy čekal, jakmile klesne na 0 – 0.25 ppm, abych vždy doplňoval cca 0,15 ml), doplníme ho opět na 2 ppm a sledujeme dusitany, které začnou stoupat. Obden sledujeme čpavek a podle potřeby doplňujeme. Přitom sledujeme i dusitany. Ty po několika dnech začnou také klesat a objeví se růst dusičnanů. Buďte trpěliví, jelikož cyklus trvá minimálně 3 týdny. Jakmile začne stoupat množství dusičnanů, doporučuji vyměnit 50% vody. Cyklus je kompletní, pokud se čpavek z hodnoty 2 ppm během 24 hodin přemění na 0 ppm čpavku a 0 ppm dusitanů. Předtím, než umístíme do akvária rybky, tak uděláme po sobě dvě 50% výměny vody, čímž se zbavíme nadbytku dusičnanů. Na závěr několik poznatků. Bakterie stagnují a umírají ve vodě, která má pH menší než 6. V akváriu vždy pracujte s vodou, kterou jste předtím odchlorovali. Na Internetu jsem také našel, že větší množství dusičnanů může celý nitrifikační cyklus zničit, takže jakmile se začne zvyšovat množství dusičnanů, dělejte pravidelně výměnu vody.

autor: UrbiCZ

publikováno: Únor 19, 2017

sekce: Články

Přihlásit se - pokud chcete mít možnost editovat Váš příspěvek, musíte se zaregistrovat a poté přihlásit.

Napsat komentář